Přístav Montreal

Je pátek ráno, 6. června 2014 a my jsme nastoupili do vlaku směr Praha hl. nádraží s následným přestupem na letiště. Zde se setkáváme se třetím členem našeho týmu, který cestoval z Brna. Odbavení proběhlo hladce až na to, že bezpečnostní rám při kontrole jednoho z nás z neznámého důvodu „pípnul“. To byl signál pro personál letiště, aby zpozorněl a převedl rutinní kontrolu jednotlivce do režimu „in detail“, tedy vyzout boty a podobně. Naštěstí se záhy ukázalo, že vše je v pořádku a tak jsme záhy mohli spokojeně spočinout v předletovém prostoru.

Dlouhá cesta

Po krátkém asi hodinovém letu přistáváme v Paříži. Z přestupu jsme měli trochu obavy, protože jsme na něj měli jen asi hodinu a 45 minut a letiště Charles de Gaulle má rozsáhlý terminálový areál. Počasí i dobře provedený letištní informační systém nám přál, takže zakrátko sedíme na palubě B777 a připravujeme se k odletu. Cestu dlouhou téměř 6000 km jsme měli překonat za více než 7 hodin. Z počátku let příjemně ubíhal, zvláště když jsme obdrželi občerstvení ve stylu francouzské kuchyně. Později se však se stále větší naléhavostí začala ozývat bolest našich nohou zkroucených do malého prostoru mezi sedačkami. Po polovině letu již nepomáhalo ani rozptýlení z promítaných filmů a našim společným přáním bylo brzké přistání v Montrealu.

Pozdní přílet do města nenabízel mnoho možností k prohlídce, a proto jsme se rychle ubytovali. Druhý den nás krásné ráno s oblohou bez mráčku brzy vyhnalo z hotelu. Měli jsme tu smůlu nebo štěstí, že ve stejnou dobu probíhal ve městě závod F1. Jindy klidnější ulice byly nyní plné příznivců rychlých aut, kteří dávali vyniknout zvuku motorů svých vyladěných Ferrari.

Starý přístav
Naštěstí je zde hezký, rekonstruovaný starý přístav, který nám poskytl útočiště před automobilovými fanoušky, protože ti se o lodě moc nezajímají.

S městem, které má evropsky – americkou atmosféru, jsme se však po třech dnech museli rozloučit. Pronajatým autem jsme vyjeli severovýchodním směrem k našemu cíli. Pevnost nad řekou sv. Vavřince v městě Quebec nešlo vynechat. Prohlídka řady historických pobřežních kanonů i výhled na pod kopcem kotvící lodě navozoval atmosféru dávných bitev mezi Angličany a Francouzi.
Ráno z Quebecu odjíždíme. Čeká nás celodenní cesta přes provincii New Brunswick směrem na Halifax. Dvou až šestiproudová dálnice se line stále rovně od obzoru na obzor. Zřídka potkáváme nějaké auto, kolem nás ubíhá liduprázdná lesnatá krajina protkána sítí jezírek a potoků. Benzínové stanice se nacházejí jen ve větších sídlech, a proto tankujeme raději dříve než později. Po celodenní jízdě stavíme stany v menším kempu u jezera. Tak, jak je zde téměř pravidlem, i tento kemp má wifi, takže vyřizujeme mailovou komunikaci, něco sníme a uléháme, protože dlouhá cesta do Halifaxu bude další den pokračovat. Následující den zakončujeme až v podvečer v kempu na břehu Atlantického oceánu nedaleko Halifaxu.

Všechny části seriálu S Modely-lodí.cz za Bluenose II
Kde je Bluenose II?
Přístav Montreal
Námořní brána do Kanady
Fragmenty z Titaniku
Setkání s Bluenose II

Související