Nina byla karavela s latinskými plachtami na všech třech stěžních Tento typ lodi využívali španělé a potrugalci při obchodních cestách Středozemním mořem i pro objevitelské plavby.
Největší plachta byla umístěna u středu lodi. Vlastníkem lodi byl Juan Nino de Moguer a loď se oficiálně jmenovala Santa Clara. Dále ji však známe jako Nina, protože španělským zvykem bylo pojmenovat loď ženskou podobou přijímení majitele lodi.
Nine velel Vicente Pinzón, jehož bratr Martin Alfonzo byl velitelem Pinty. 3. srpne vyplula Nina společně s Santa Marií a Pintou z Los Palos. V Las Palmas dal kapitán Pinzon změnit typ oplachtění na karavelu redondu, což lépe vyhovovali zamýšlené plavbě v pasátových větrech Atlantikem. Na palubě nesla 27 členů posádky (chlapci ve věku 14-18 let). Všichni členové posádky spali nahoře na palubě. Dole v podpalubí byly jenom zvířata (krávy, koně, ovce, slepice), potraviny, víno, voda... Bahamských ostrovů dosáhla 12. 10. 1492. Protože 25. 12.1492 Santa Maria najela na útes část posádky a Kolumbus přešli na Ninu.
Po mnohých dobrodružstvích a bouřích dojela 15. 2. 1493 do Los Palos krátce po Pintě. Pro naprosto vyjímečný význam v dějinách byla postavena i replika lodi Nina.
Největší plachta byla umístěna u středu lodi. Vlastníkem lodi byl Juan Nino de Moguer a loď se oficiálně jmenovala Santa Clara. Dále ji však známe jako Nina, protože španělským zvykem bylo pojmenovat loď ženskou podobou přijímení majitele lodi.
Nine velel Vicente Pinzón, jehož bratr Martin Alfonzo byl velitelem Pinty. 3. srpne vyplula Nina společně s Santa Marií a Pintou z Los Palos. V Las Palmas dal kapitán Pinzon změnit typ oplachtění na karavelu redondu, což lépe vyhovovali zamýšlené plavbě v pasátových větrech Atlantikem. Na palubě nesla 27 členů posádky (chlapci ve věku 14-18 let). Všichni členové posádky spali nahoře na palubě. Dole v podpalubí byly jenom zvířata (krávy, koně, ovce, slepice), potraviny, víno, voda... Bahamských ostrovů dosáhla 12. 10. 1492. Protože 25. 12.1492 Santa Maria najela na útes část posádky a Kolumbus přešli na Ninu.
Po mnohých dobrodružstvích a bouřích dojela 15. 2. 1493 do Los Palos krátce po Pintě. Pro naprosto vyjímečný význam v dějinách byla postavena i replika lodi Nina.
Záhy po svém návratu začal Kolumbus plánovat novou výpravu. Když Columbus vybíral loď na svou druhou cestu do Ameriky z celé flotily 17 lodí se bez přemyšlení rozhodl pro Ninu, na které pak prozkoumal Kubu. Oblíbil si ji natolik, že pak vyplatil polovinu jeji ceny a stal se jejím spolumajitelem. V čase když se Columbus připravoval na třetí cestu do Ameriky, kapitan Alonso Medel se rozhodl riskovat a bez povoleni si šel udělat meloušek. Plul z Cadiz do Řima a u pobřeži Sardínie se lodě zmocnili pirati. Kapitánovi se s několika členy posádky podařilo utéct z pirátského zajeti. Později se pod rouškem noci vratili na malém člunu, uřízli kotevní lana a pirátům loď vzali. Columbus pak na ni podnikl třeti plavbu do Ameriky na ostrov Hispaniola. Caravela Nina urazila pod Columbovym velením více než 25 000 námořnich mil. Poslední dochovaný záznam o ni je z r. 1501, když plula u Perlového pobřeží. Pro zájemce o tuto loď doporučujeme návátěvu webovských stránek její repliky. Rozměry 100% repliky lodě Nina jsou: délka paluby 20,1 m, celková délka lodě 28,5m, šiřka 5.3 m, ponor 2,13 m, plocha plachet 585 m2 a váha 100 tun.
Poděkuvání: Za cenné rady a informace, které významně obohatily a upřesnily výše uvedený článek děkujeme panu Amand Absolon PH.D..
Poděkuvání: Za cenné rady a informace, které významně obohatily a upřesnily výše uvedený článek děkujeme panu Amand Absolon PH.D..
Stručný osud lodi je sice popsán v předchozích odstavcích, avšak její příběh je nerozlučně spjat se jménem Kryštof Kolumbus a jeho výpravami, ačkoliv se všech plaveb neúčastnila. Přesto je velice poučné seznamit se s životopisem Kryštofa Kolumba i s jeho 1. výpravou, 2. výpravou, 3. výpravou a s průběhem 4. výpravy