Bez informací nelze historické modely lodí stavět
Čárka - kompasová ( point )
Plachetnice se prodírá temnou nocí. Paluba i posádka je bičována bouří i proudy deště. Smysly všech jsou napnuty k prasknutí. Náhle hlídka zvolá " útesy 3 čárky na pravoboku ". Co to asi znamenalo? Jaké nebezpečí to bylo? Proč byl tento termín používán?
Plachetnice se prodírá temnou nocí. Paluba i posádka je bičována bouří i proudy deště. Smysly všech jsou napnuty k prasknutí. Náhle hlídka zvolá " útesy 3 čárky na pravoboku ". Co to asi znamenalo? Jaké nebezpečí to bylo? Proč byl tento termín používán?
Čárka nebo kompasová čárka je název pro dělení obvodu kompasové růžice na kompasech a námořních mapách. Celý kruh kompasové růžice - 360stupńů je rozdělen na 32 čárek, to znamená, že ůhel příslušící jedné čárce má velikost 11° 15' a je myšlen směrem od přídě. Růžice má čtyři hlavní čárky - Sever, Jih, Východ, Západ a čtyři mezilehlé hlavní čárky SV, JV, JZ, SZ. Zbytek dělení je tvořen 24 takzvanými plnými čárkami. V minulosti byl kormidelník na plachetnici s příčnými plachtami schopen ukormidlovat loď s přesností maximálně jedné čárky. Proto přesnější úhlové hodnoty neměly smysl. Při postupném zdokonalováním oplachtění vylepšovala se i manevrovatelnost lodí, takže bylo zavedeno dělení na půlčárky a čtvrtčárky. Jak se zvětšoval objem námořní dopravy, tak vzrůstala i potřeba na přesnější terrestrickou navigaci a zároveň na zohlednění magnetické deklinace. Vývoj lodí také pokračovat a to vše vedlo k tomu, že se čárky postupně přestaly používat a byly nahraženy stupni. Příklad českých názvů, pro další se vytvářejí obdobným způsobem: N Sever, NbyE Sever k východu, NNE Severoseverovýchod, NEbyN Severovýchod k severu, NE Severovýchod a tak podobně.
Lodní deník ( log book ) je povinnou součástí vybavení všech plavidel. Je často jediným dokumentem, ze kterého se lze dozvědět více o takových historických událostech, jakou bylo objevení Ameriky nebo obeplutí světa. Ale i deníky z ostatních lodí, které nejsou spojovány s mimořádnými historickými událostmi, nám přibližují běžné události a způsob života na malých plavidlech v nekonečných prostorách oceánu. Lépe tak pochopíme motivy jednání jednotlivých aktérů takových historických příběhů jakou byla např. vzpoura na lodi Bounty. Kopii orginálního deníku lodi Bounty vidíte na obrázku vpravo. Vzhled i obsah deníku se pochopitelně vyvíjely. Dnes jsou do tohoto dokumentu zaznamenávány údaje týkající se navigace lodi. Lodní deník má ustálenou strukturu. Pro každý den je určena jedna dvojstrana. Vlevo nahoře je zaznamenáno datum a přístav vyplutí, vpravo přístav určení. Zbytek levé strany je rozdělen na sloupce, do kterých se zapisují důležité meteorologické inmformace, stav moře, kurz a jeho změny, rychlost, nesené plachty a podobně. Do pravé stránky se zapisují běžné kapitánovy záznamy, poznámky, lodní pozice. Dole se zapisuje vzdálenost, kterou loď urazila daný den i od začátku plavby. Vpravo dole se kapitán podepíše, čímž potvrzuje pravdivost zaznamenaných údajů.