Americká válka za nezávislost (1775 - 1783) byl válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií, kterým vyvrcholila americká revoluce. Původně se jednalo čistě o konflikt mezi Britským impériem a částí jeho amerických kolonií, po porážce britských vojsk v bitvě u Saratogy se však na stranu amerických povstalců přidaly i další státy: Nizozemí, Francie a Španělsko. Válka skončila osamostatněním všech 13 vzbouřených amerických kolonií, které vytvořily Spojené státy americké
Původ konfliktu
Americká válka za nezávislost je považována za vyvrcholení americké revoluce. Revoluční nálady mezi kolonisty začaly výrazně sílit krátce po ukončení války mezi Francií a Velkou Británii, v níž byla Francie vyhnána z takřka celé Severní Ameriky . Důvodem byla zejména britská ekonomická politika, která těžce postihovala hospodaření kolonií, pro něž byla zásadně nevýhodná. Dalším činitelem byl požadavek zastoupení v Parlamentu (zdanění bez zastoupení) a šířící se republikánská ideologie v USA.
Americká válka za nezávislost je považována za vyvrcholení americké revoluce. Revoluční nálady mezi kolonisty začaly výrazně sílit krátce po ukončení války mezi Francií a Velkou Británii, v níž byla Francie vyhnána z takřka celé Severní Ameriky . Důvodem byla zejména britská ekonomická politika, která těžce postihovala hospodaření kolonií, pro něž byla zásadně nevýhodná. Dalším činitelem byl požadavek zastoupení v Parlamentu (zdanění bez zastoupení) a šířící se republikánská ideologie v USA.
Průběh a důsledky konfliktu
Otevřené povstání vypuklo na území 13 kolonií v roce 1775 a v roce 1776 byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. Velká Británie nedokázala povstání potlačit, byť ovládla některá pobřežní města a vyslala na kontinent poměrně silné jednotky. Loajální jí zůstala pouze malá část obyvatelstva 13 provincií, na rozdíl od obyvatel Kanady, které v drtivé většině stálo na straně Koruny. V roce 1783 válka skončila uznáním nového státu ze strany Velké Británie. Nutno však dodat, že i nadále přetrvávaly rozsáhlé spory mezi oběma zeměmi, zejména pokud šlo o námořní obchod a o stanovení hranic a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém území, což posléze vyústilo v britsko-americkou válku (1812-1814).
Otevřené povstání vypuklo na území 13 kolonií v roce 1775 a v roce 1776 byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. Velká Británie nedokázala povstání potlačit, byť ovládla některá pobřežní města a vyslala na kontinent poměrně silné jednotky. Loajální jí zůstala pouze malá část obyvatelstva 13 provincií, na rozdíl od obyvatel Kanady, které v drtivé většině stálo na straně Koruny. V roce 1783 válka skončila uznáním nového státu ze strany Velké Británie. Nutno však dodat, že i nadále přetrvávaly rozsáhlé spory mezi oběma zeměmi, zejména pokud šlo o námořní obchod a o stanovení hranic a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém území, což posléze vyústilo v britsko-americkou válku (1812-1814).
Revoluční válka nevyřešila americký spor s Velkou Británií. Anglie odmítala přijmou ten fakt, že její vojenský potenciál byl poražen její bývalou kolonií -- spolu s jejím úhlavním nepřítelem Francií
Aby Amerika mohla přežít jako nezávislý národ musela získat možnost svobodně obchodovat s ostatními zaměmi Evropy.Postoj královského loďstva byl, že námořníci na amerických lodích jsou britové, kteří neplní své povinnosti a navíc obchodují s nepřítelem. Protože britská strana nebyla ochotna s amerikou tyto probléme smluvně vyřešit, Prezident Madison vyhlásil 18. červena 1812 válku..
Na začátku války 1812 se americké vojenské námořnictvo skládalo jen 17 lodi - osmi fregat, dvou brig, a sedm různorodých menších lodí včetně několika škunerů které získaly zkušenosti ve výlkách s Berbery.
Loďěnice proto rychle začaly stavbu lodí pro vládu a pro soukromé jednotlivce, kteří chtěli pomoci v této válce.
Aby Amerika mohla přežít jako nezávislý národ musela získat možnost svobodně obchodovat s ostatními zaměmi Evropy.Postoj královského loďstva byl, že námořníci na amerických lodích jsou britové, kteří neplní své povinnosti a navíc obchodují s nepřítelem. Protože britská strana nebyla ochotna s amerikou tyto probléme smluvně vyřešit, Prezident Madison vyhlásil 18. červena 1812 válku..
Na začátku války 1812 se americké vojenské námořnictvo skládalo jen 17 lodi - osmi fregat, dvou brig, a sedm různorodých menších lodí včetně několika škunerů které získaly zkušenosti ve výlkách s Berbery.
Loďěnice proto rychle začaly stavbu lodí pro vládu a pro soukromé jednotlivce, kteří chtěli pomoci v této válce.
Americká pokladna se však ještě nezotavitla z výdajů americké revoluce a nemohla tak financovat
dostatečné množství lodí , aby uspokojila potřeby vojenského námořnictva. Ve stejnou dobu různí jednotlivci rozpoznali možnost výdělku a přijali pověření vlády postavit loď a tou pak zajmout nepřátelské plavidlo, jeho náklad nebo i loď se ziskem prodat. Lodi byly nazývány privateers" "korzár" a, byly nyzývány"první obranou americké svobody."
S rostoucími počty těchto plavidel pátrájících po příležitostech zisku, bričtí dovozci trvat na doprovodu královským loďstvem
Tyto hbité lodi se nazývali škuner nebo Baltimore schooners dle místa stavby a byly vyzbrojeny od 6 do 12 dlouhými dvanáctiliberními děly.Mezi těmito první loďmi byl škuner LYNX. Postavil jej Thomas Kemp a osádku tvořilo čtyřiceti lidí.
Tyto hbité lodi se nazývali škuner nebo Baltimore schooners dle místa stavby a byly vyzbrojeny od 6 do 12 dlouhými dvanáctiliberními děly.Mezi těmito první loďmi byl škuner LYNX. Postavil jej Thomas Kemp a osádku tvořilo čtyřiceti lidí.
Bohužel, byla zajata brity v ustí řeky Rappahannock anásledujícího jara zařazena do služby v královském loďstvu. Aby jeho jméno dále sloužilo americkým ideálům byla v loděnicích ve Washingtonu následující rok postavena loď nová.
LYNX přečkal různé nepříznivé okolnosti války a sloužil až do ledna 1820, kdy byl ztracen i celou postádkou patrně ve vychřici u Jamaiky.
LYNX přečkal různé nepříznivé okolnosti války a sloužil až do ledna 1820, kdy byl ztracen i celou postádkou patrně ve vychřici u Jamaiky.
Na paměť této krásné lodi i jejím obdivuhodným činnům byla postavena věrná replika lodi. Po spuštění na moře v červnu 2001 slouží jako plovoucí muzeum