Ve 20 - tých létech minulého století italské válečné námořnictvo potřebovalo výcvikové lodě, aby poskytlo začínajícím námořníkům důkladnou zkušenost s prací na moři pod plachtami ve všech klimatických podmínkách. Proto se rozhodlo objednat pár sesterských školních plachetníků. Byly to Cristoforo Colombo a Amerigo Vespucci postavené podle projektu, který vycházel z bitevní lodi 3. třídy se 74 děly na palubě. Stavbu realizovala královská loděnice v Castellamare di Stabía u Neapole. Amerigo Vespucci byl spušten na vodu 22. března 1930 a do služby vstoupil 15. května 1931. Ačkoli byly projektovány jako třístěžňové lodě z dob válečných plachetníků, měly  nové lodě mnoho modernéjšich prvků včetně ocelového trupu, ocelových stěžňům a ráhen atd. Loď byla vybavená i dieselelektrickou jednotkou  Fiat/Marelli o výkonu 1417 kW. S tímto pohonem loď dosahovala rychlosti 10,5 uzlu. Obě plavidla měla čené trupy, které byly přerušeny dvěma bílými pásy v místech okének a které tak vzbuzovaly dojem dělových střílen. Příď i záď lodi byly rozsáhle zdobeny množstnvím zlacených prvků. Na lodi bylo 285 mužů personálu a cca 150 kadetů.